Historie

Pod svahy Brdských lesů se nachází obec Podbrdy. Patří k jeďněm z nejmenších v okrese Beroun. Čítá na šedesát rodinných domků se 160 obyvateli. K historii obce neodmyslitelně patří Sbor dobrovolných hasičů, který v roce 1997 oslavil 100 let vzniku.

K založení těchto spolků vedla občany potřeba ochrany majetku a životů před ničivými živli. Představitelé spolku požívali vážnosti od spoluobčanů a byla čest nosit uniformu. V roce 1895 obec vyzbrojila četu v počtu 12 hasičů, která byla přičleněna ke sboru hasičů ve Všeradicích, velitelem byl pan Josef Bezkočka st. V letech následujících vznikl sbor společný s obcí Nesvačily. První hasičská stříkačka – ruční tažná, byla zakoupena ze sbírek občanů v roce 1897. V obci nebylo koňského spřežení. Při požárech v okolních obcích byla dohoda o přípřeži, kterou poskytovali sedláci s koňmi na cestě k požáru. Dále je uváděn již samostatný sbor Podbrdy. Do sboru byly přijímány i ženy. V roce 1927 bylo založeno družstvo žen. Počet členů v té době činil 23, z toho 8 žen. Výzbroj a výstroj se neustále vylepšovala . Též byla nutnost budovat a udržovat vodní zdroje. V roce 1936 byl vyčištěn rybník Za Říhovic a vybudován rybník Karlov do dnešní podoby. Nová motorová stříkačka PS 8 „Stratílek“ byla zakoupena v roce 1945. Po zakoupení byla vysvěcena farářem a kmotry věnovaly po tisíci koruně sboru. Pro přejezdy k požárům v okolí, neboť v té době nebyl zásahový útvar tak jako nyní, bylo zapotřebí automobilu. Sbor zakoupil v roce 1947 vozidlo Praga Alfa, původně vozidlo taxislužby o šesti místech. V roce 1953 se vybudovala hasičská zbrojnice, která je využívána dodnes. Později se vyhotovil sušák na hadice. V roce 1954 bylo zakoupeno vozidlo „KRUP“, o němž se tradovalo, že zdolalo horu Říp. Následoval vůz Aero 15 a zatím jako poslední bylo pořízeno v roce 1974 vozidlo Garant, které bylo vyřazeno v roce 1994. Motorová stříkačka „Stratílek“ byla nahrazena výkonější PS 12 v roce 1969. V roce 1993 byla zakoupena další, modernější stříkačka PS 12, takže je hasičská jednotka schopna provést zásah v kterékoliv části obce. K tomuto účelu byla v roce 1968 vybudována požární nádrž v Dolíku a později opraven rybník za Říhovic. Pravidelně vysílal sbor družstva do okrskových soutěží. Dle možnosti členské základny, věkového složení, zastupovaly některé roky sbor i družstva žen či žáků nebo dorostenců. Družstvo mužů zcela pravidelně po mnoho let patří mezi nejlepší.

I v obci se konala okrsková, dříve sekerková cvičení. Už v roce 1925, dalšíroku 1936 a to na zahradě pohostinství „U Klimtů“. Oslavy sta let vzniku hasičstva se konaly za účasti okolních sborů roku 1964 u rybníka Karlov. Následovalo okrskové cvičení v roce 1970. Jako poslední se konalo hasičské okrskové cvičení v roce 1994. Sbor měl zastoupení dvou družstev mužů. Obsadily dvě první místa. Pro tyto soutěže byla vybudována překážková dráha. Osvěta mezi občany a prevence zcela jistě ovlivnily počet požárů v obci. Mezi největší požáry patril v roce 1946 požár budov u Konečných č. 42, v roce 1957 zapálil blesk hospodářské stavení u Štěpánů č. 44. U obo požárů účinně zasáhla požární jednotka. Sbor po celé období zajišťoval kulturní život v obci, zvláště v letech minulých, kdy nebylo jiných možností, než akcí společných, takříkajíc sousedských. Na počest vítězství a založení republiky se konal 28. 10. 1918 průvod obcí. Od té doby se konaly průvody k různým příležitostem. V roce 1925 vznikl při sboru ochotnický divadelní spolek. Účinkoval do konce 2. světové války. Bylo pořádáno nesčetné množství společenských plesů, májů s průvodem obcí či posvícenských zábav s pěknou hodinkou. Na počest upálení mistra Jana Husa se pálil oheň. V dnešní době se zajišťuje pálení „čarodějnic“. V minulosti se též pořádaly autobusové zájezdy a různé akce. Ani na nejmladší se nezapomíná pořádáním dnů pro děti. Za uplynulé stoleté období se ve sboru dobrovolných hasičů vystřídaly generace, většina obyvatel obce. Nezávisle na státním zřízení pracovali vždy hasiči obětavě, ku prospěchu sboru a obce. Většinou funkcionáři obce byli hasiči. Snad nelze nevzpomenout na dlouholetého funkcionáře pana Josefa Bezkočku, mistra obuvnického, jenž po dlouhé roky obětavě pracoval. Na nejvyšších postech se běhom let vystřídali tito muži:
starostové sborů: F. Gruber,J. Jakoubek,V. Vajnera,A. Kačírek,F. Mojžíš,J. Staněk,J. Ševčík,J. Netík, M. Čermák.
Velitelé: J. Bezkočka st.,F. Říha,A. Konečný,F. Štěpán,E. Klimt,J. Staněk,J. Smek,F. Štáral,L. Kačírek,A. Kačírek,J. Rychlík,K. Šťastný,P. Ševčik.
Ne každé období bylo úspěšné. Vždy záleželo na kolektivu a dobre partě. Sám jedinec nezmůže nic. Ve sboru se vystřídaly desítky členů, z nichž většina přispěla svojí poctivou prací k současnému stavu, jak hasičů tak obce.